Dáiddu bidjat árktalaš horisontta lihkadussii

Text by Anna Anita Guttorm and Elin Margrethe Wersland
AiR Barents 2016 is commissioning texts in Russian, Norwegian and Sámi language related to artists and art projects in our programme and contemporary art in general in the Barents region.

Čálliguovttos: Anna Anita Guttorm ja Elin Margrethe Wersland

Dáiddu bidjat árktalaš horisontta lihkadussii

Lihkus leikii arvvi! – Doai gávdnabeahtti mu garášas duogábealde Vinmonopolet, dajai dáiddár Margrethe Iren Pettersen. Son lei doarggát gaccaid bargamin beaivvi ovdal dáiddačájáhusa rahpama. Moai gis viehkagođiime garášas garášii suoji gávdnat dan issoras arvvi vuostá. Huikkiime: – Margrethe! Muhto ii oktage dávistan. Moai leimme visot njuoskan go viimmat biila bisánii. Ean gávdnan Margrethe. Biillas čohkkái oainnat dat nubbi Air Barents dáiddár, Ekaterina Golubina. Son lei ovttas Čáhcesullo dáiddasearvvi prošjeaktajođiheaddjiin, Torjus Gaski Brevikain. Soai mieđušteigga munno čáffadis ásodahkii, mii lei Čáhcesullo hápmana lahka. Moai leimme moadde tiimma fárrolagaid festiváladáiddárguoktáin. Lei sállejuvvon áigi. – Jos ii livčče arván, de eahppi livčče bállen nie guhká háleštit dáiddárguoktáin. Dál ahcá sudnos ulli bahtii, go galgaba ihttážii gárvet dáidaga, logai Torjus. – Ja, jos moai ean livčče leamaš oaidnit dego njartan sáhpánguovttos, de eaba lean várra leamaš nu oadjebasa jearahaladettiin, vástideimme. Ii mannange guhkes áigi ovdalgo maiddái Margrethe bođii ásodahkii. Son bijai nuppi jearahalli njuoska čeabetliinnii lámppá ala vai jođáneabbo goikkašii. Ja de guossoheigga káfe ja jearahallan sáhtii álgit.

 

Máŋggat horisonttat

Margrethe Iren Pettersenas lea sihke sámi- ja dáru duogáš. Ekaterina Golubina lea Ruoššas eret. Soai leaba goappašagat mielde AIR Barents ovttasbarggus, ja Čáhcesullo dáiddasearvi ja Várjjatfestivála lea ovttas bovden sudno Čáhcesullui oktasaš dáiddaprošeavttain bargat Várjjatfestivála oktavuođas. Dáiddalaš ovttasbargu gohčoduvvo “Activating Narratives – Stories of Time and Space”. Ulbmil lea leamaš olahit olbmuid dáidagiin dalle go buot eanemusat olbmot váccášit gáhtaid mielde Várjjatfestivála oktavuođas. – Mo lea leamaš ovttasbargu? Leat go leamaš hástalusat? Ovdamunit? jearaime. – Munnos lea oktasaš intuišuvdna. Barge goappašagat sihke intuitiivvalaččat ja proseassaid bokte. Muhto leat álo hástalusat go earáiguin ovttasbarge. Munnos lei árat, cuoŋománus, erenomáš deaivvadeapme dáppe Čáhcesullos. Moai báddiime jienaid, lávlluime ja reškiime. Munnos lea nana buorre peršovnnalaš gulahallan, muitalii Pettersen. Son geahčasta hirpmástumiin iežas ođđa ustibii ja lohká: –  Leat go ámadaju vuoidan? Jearahallama vuolde coahkkaluvvojit moadde gova. –  Munnos leat leamaš veaháš gielalaš ja kultuvrralaš váttisvuođat, logai Golubina. Son lea Murmánskkas eret. – Mus lea sosiálisttalaš-, ja hierárkalaš duogáš, geahččosystemas. Vaikko vel leange rievdan maŋŋil olu jagiid Londonis, de leat ain soames identitehta njuolggadusat eallimin mu siste. Muhtomin váilu mus ahte dáidu leat friddja, nugo Margrethe, guhte lea friddjasat ja rahpasat buot áššiiguin barggu oktavuođas, logái Golubina. Pettersen gii muitalii ahte son bargá eanet sosio-/geopolitihkalaš dovdduiguin. – Dá moai letne, guokte iešguđetge lágan dáiddára, goappátge duogážiin, ja goappátge kultuvrralaš duogážiin. Ekaterina bargá hui intuitiivvalaččat, dávjá bácciiguin ja sosiálalaččat. Son ii hálit leat politihkalaš, nugo mun lean ádden. Dattetge lea olu mii čatná munno oktii, logai Pettersen.

 

Viiddis horisonttat

Buot eanemus čalbmáičuohcci go olliime Čáhcesullui, ledje dat viiddis horisonttat, nugo dat viiddis almmiravda, mii lei dušše botkejuvvon industriijaviesuiguin. Go veahá áigi lei gollan fuobmáime áhperuoná njuolaid mat čujuhedje dihto guvlui. Dađistaga go beaivvit golle, váccii Margrethe máŋgii munno meattá gávpogis, iige fuomášan munno. Gaskkohagaid guvrrii cirgguhit áhperuoná njuolaid Čahcesullo gáhtaide. Margrethe lea sápmelaš. – Dáidagis lahkonan iežan sápmelašvuhtii. Lahkonan dađistaga Gáŋgaviika guvlui, dan báikkis gos mu áhčči ásai, muitalii Pettersen. Son ii beassan goassege deaivat su sámi áhččistis, muhto dat lea guhkes muitalus. Moai vácciime viidáseappot ja áiccáime šohkka rosa báttiid mat manne ruossut doarrás dan gáhta mielde. Šattaime báifahkka orustit. – Leago lohpi vázzit dakko? Leago giddejuvvon guovlu? Goas geavahišgohte politiijat rosa báttiid? imaštalaime. Ja de áiccáime soames dáidagiid, báikki ealáhusa dávviriid. Loahpas fuobmáime dáiddára okto čuožžumin ráidalasa alde čatnamin rosa gummebáttiid visteseaidnái. Air Barents dáiddárguovttos leaba duođaid válddán Čáhcesullo gáhtaid iežaska háldui.

Ruovttoluotta ásodahkii de lei ain illu mielas. Golubinas lea bachelor dálááiggedáidagis Goldsmiths, University of London. Son lea murmánskalaš, muhto ássá dál St. Petersburggas. Ruošša dáiddár bargá sosiála prošeavttaiguin, ja ráhkada interaktiiva installašuvnnaid báikkiin mat leat guđđojuvvon dahje hilgojuvvon. Fáttáiguin maiguin bargá leat nugo friddjavuohta ja geahčču.

Golubina installašuvdna “A kilometer of string” Čáhcesullos lea juoga maid son ieš gohčoda postanalysan. Su dáidaga referánsa lea Marcel Duchamp dáidda  “A mile of string”. – Mo váikkuhii Duchamp go 1942:s ráhkadii installašuvnna “A mile of string”? Son čanai vilges báttiid ruossut doarrás galleriija, drámáhtalaš ja kaohtalaš vuogi mielde. Eará dáiddárat galge maid čájehit maleriijaideaset, muhto go geahččit bohte galleriijái, de manai buot sin beroštupmi daid vilges báttiide. Geahččit integrerejuvvojedje báttiiguin man nu vuogi mielde. Ja dát dieđusge maiddái hárddii, logai Golubina.

Guossohedje lasi káffe, ja njálgáid.

– Loahpas muitte olbmot dušše daid báttiid, ja eaige ovttage maleriijáin. Dat eará dáiddárat suhtte, go sin dáidda ii ožžon markkárge beroštumi. Otne, čanadettiin báttiid, de mun álgen jurddašit ahte dáin objeavttain, maid ovdalis ledjen čohkken, lei hui alla árvu ja ahte leat dehálaš objeavttat guovllu historjjás, muitalii Golubina.

Ledje dávvirat guolástusealáhusas, industriijas, priváhta ja eará ealáhusain. Golubina muitalii ahte dan seammás go bargagođii gummebáttiiguin, de jurddašallagođii mii dáhpáhuvvá dáid historjjálaš dávviriiguin? Mannet go olbmot geahččat čájáhusa? Váldet go báttit buot beroštumi eret dáid eará dáidagiin? Vai veahkehit go báttit olbmuid identifiseret dáid historjjálaš dávviriin? Dahje guđđet go báikki almmá árvvusatnet dáid dávviriid?

 

Pettersen searvá mielas ságastallamii Golubina dáidaga birra. – Duot eará dáiddárat eai diehtán maidege das ahte Duchamp lei okkuperen galleriija báttiiguin. Son ráhkadii dan installašuvnna ihkku. Mun smiehtan mo don, Ekaterina, váldet iežat háldui Čáhcesullo gáhta. Soapmásat viessoeaiggádiin eai liikon dasa ahte son lei okkuperen guovllu. Mis lei lihkus šiehtadus suohkaniin. Šattai maiddái nággu šiljus dáid vuovdaleaddjiiguin, logai Margrethe. Ii lean dattetge nu álki friddja dáidagiin váldit háldui Čáhcesullo gáhtaid.

 

– Báttit doibmet dego rámmat dáid historjjálaš dávviriidda, ja čájehit dien láhkai dáid mearkkašumi ja fámu. Álggus gádde olbmot ahte dát ledje man nu lágan rádja-báttit. Lei veaháš amas uhca gávpogis, mii lea hárjánan seammá dábiide juohke beaivve. Fáhkkestaga fertejedje olbmot molsut luotta oahpes gáhtas. Dađistaga hárjánedje olbmot dáid rosa báttiide. Sii ledje interaktiiva, gávdne ođđa luottaid ja ráhkadedje ođđa ruvttuid, logai Golubina.

 

Pettersen muitalii ahte sudno dáidagiid sáhttá sulastahttit dan láhkai ahte dat muitalit mo olbmot vánddardit gávpogis. – Duvdiletne olbmuid eará guvlui. Mun maid bággejin olbmuid mannat ođđa geainnuid, hoiggan sin eará báikkiide. Menddo ollugat vudjet biillain dán gávpogis. Sii váldet biilla vaikko vel eai áiggu vuodjit guhkkeliigo guokte geardeviesu. Mii berrešeimmet ođđasit jurddašit mo mii lihkadat. Smiehtan gávpotplánema birra. Mo dat ies doibmá go don it goassege vácce.

 

Čáhcesullo gáhtaid mielde

De dat loahpas firtii. Munno sállejuvvon áigi dáiddárguoktáin nohkagođii. Loahppa beaivi lei huššái, “mad”, nugo Golubina gohčodii dan. Eanet rosa gummebáttit heŋgejuvvojedje, ođđa áhperuoná njuolat cirgohuvvojedje. Dáiddárat buvttadeigga dáidaga mearriduvvon sadjái olgun. Muorraoavssit cirggohuvvojedje, jietnagovat gárvvistuvvojedje, belljosat biddjojuvvojedje dáiddabádjái. Moai gis golaheimme áiggi geahčadit mo olbmot gulahalle dáiddáriiguin. Rosa báttit dominerejedje gávpoga oaidnima. Soapmásat orustedje fáhkkestaga, eai háliidan rasttildit, earát jorgaledje ja manne eará geaidnoráigge. Soames nuora sihkkelastte sikk sakk dávviriid gaska, seammás go njáhkaledje dáid rosa báttiid vuole. Gulahallan gaskal dáiddáriid ja olbmuid lei álggahuvvon. Rosa báttiid installašuvdna šaddagođii stoahkanšilljun mánáide. Ruošša márkan lei maid váldán saji ovtta dain Čáhcesullo gáhtain, ja biddjon Pettersena áhperuoná njuolaid ala.

 

Horisonttaid lihkahallat

Pettersen fievrái olbmuid mielde gávpot vánddardeapmai. Dáiddár lea Romssas eret, muhto ássá Oslos. Pettersenas lea bachelora dálááiggedáidagis Romssa Dáiddaakademiijas, ja sus lea fágareivve lieđđehábmemis. Sus lea viiddis máhttu davviguovlluid birra ja viidáseappot beroštupmi njálmmálaš muitalanárbevieruide ja diehtogaskkusteapmái. Son berošta maiddái ekologiijas, transformašuvnnas ja bargá jietnavánddardemiiguin, muhto maiddái árbevirolaš dáidagiin galleriijain.

 

Viimmat rahppui Várjjatfestivála. Moai álggaheimme vánddardeame dan báikkis gávpogis maid dáiddárguovttos ieža leigga válljen. Justa gávpoga guovddážis, gos 70-logus lei leamaš párka. Otne ceaggá das hirpmat stuorra viessu. Olbmot gávdne ođđa luottaid čuvvodettiin dáid áhperuoná njuolaid. Sii čuvvo dárkilit plánejuvvon ruvtto, seammás go geavahedje bealljebilttuid, mas gullui fámolaš ja vuoimmálaš jietnagovva. Jietnagovva lei ráhkaduvvon báddejumiiguin mat ledje ráhkaduvvon guovllus, nugo olgun ja dan heaittihuvvon fabrihkas. Muhtin čáhcesullolaš njuorrasii, ja muitalii ahte son vásihii ruovttogávpoga áibbas ođđa láhkai. Pettersen hálddaša dáiddu bidjan dihte horisonttaid lihkadussii.

Moai goit biddjuime eará áigái. Namalassii dološáigái, ja vázzin jietnagovas lei gullot dego munno iežame vánddardeapmi ozadettiin rivttes geainnu. Vácciime gávpogis áhperuoná njuolaid mielde, mat dál ledje šaddan bobiillaid ja vuovdaleddjiid bevddiid vuollái. Dađistaga lahkoneimme hápmanguovllu. Buot oidnui čielgaseapput dál, sihke fatnasat ja hápman. Áicu ja dovddut nannejuvvojedje guladettiin muitalusa ábiruvvá birra sámegillii, ja guldalettiin olbmuid čilgemin guovllu birra. Sii muitaledje mo luondu lei rievdan, ábi ja guliid birra. Jietnagovva lei ráhkaduvvon nu profešunealla vuogi mielde ahte vásiheimme Čáhcesullo vánddardeame dego buori filbman. Vásiheimme ahte leimme oasálaččat dáidagis. Vácciime iežame leavttuin, geahčaime gosa háliideimme. Šadde seammá olu dáidagis go olbmot geat čuvodedje Pettersena njuolaid. Mii leat buohkat hábmejuvvon iežamet horisonttas, ja dulkot Pettersena dáidaga iešguđetge láhkai. Čuovuimet Pettersena vánddardeami, ja oaččuimet ođđa perspektiivva gávpogis.

– Mo fuobmájit ahte leat sápmelaš?

– Dáhpáhuvai nu ahte mus gávdnogohte olu oabbábealit ja vielljabealit, logai Pettersen. Son muitala ahte ovtta beaivvi oaččui reivve viellja eamidis, ahte sus lea bearaš Tanzánias. Son beasai deaivvadit Tanzánia bearrašiinnis, guđet ledje eallán eanašáiggi ovttas su áhčiin ovdal go son jámii. – Bessen gullat ahte mii leat sápmelaččat, ja ahte mis lea siessá Gáŋgaviikas. Áiggun geahččalit oažžut su ságaide. Doaivvun son ain eallá, dajái Pettersen.

 

Pettersen lohká dáidda ja eallin ealliba lahkalagaid. –  Dan maid mun lean vásihan priváhta, váikkuha dasa mo mun dáidagiin barggan. Mun lean lahkonan sápmelašvuhtii šattuid bokte, šattuin lean gávdnan sámegielnamahusaid, ja dasa lassin jietnavánddardemiid bokte. Namalassii vánddardeamit šattuid gaskkas áiggis ja ávus. Dá lea dat njealját jietnavánddardeapmi maid mun dagan.

 

Oktasaš horisontta guvlui

Dáiddárguovttos ollisteaba nubbi nuppi, maiddái gávpotsajis. Extravaganta rosa báttit čiŋahit dáid polára áhperuoná njuolaid. Dáiddárguovttos leaba liikká hui iežálágan, sihke olmmožin ja dáiddalaš ovdanbuktimis. Muhto lea dattetge juoga mii čatná sudno oktii, namalassii čehppodat horisonttaid hástalit ja lihkadussii bidjat. Soai geavaheaba iešguđetgelágan vugiid dan olahit. Soaitá leat danin soai válljiiga goabbatge dáidagiin bargat, ja dasa lassin oktasaš prošeavttain. – Go njukčamánus deaivvadeimme Čáhcesullos hálaime ovttasbarggu ja dáiddalaš prosessaid birra. Mearrideimme intuitiivvalaččat váldit guovllu. Bargonamahus lei “Empty buildings – New life”. Mearrideimme maiddái guorahallat guovllu gávdnan dihte báikki gos háliideimme bargat viidáseappot. Loahpas válljiime saji guovddáš gávpogis. Čájehuvvui ahte dat sadji gos Telegraf-visti dál čuočču lei 70-logus leamaš párka. –  Lea miellagiddevaš ahte mearridedje cegget hirbmat stuorra vistti dohko gos lei áidna ruonas báiki gávpogis. Ovdal go dát visti ceggejuvvui ledje dáppe máđit, lieđđesajit, miestaáiddit ja beaŋkkat, logai Pettersen.

Dáiddárguovttos leigga maid gávdnan báberseahkaid dan ovddeš fabrihkas, Vadsø Sildoljefabrikk. Fabrihkka ásahuvvoi 1953:s ja giddejuvvoi 2009:s. Sudno iežaska Čáhcesullo vánddardeames gávnnaiga dáiddárguovttos maiddái báikkálaš bargoreaidduid maid geavaheigga motiivan deaddilan hámiide. Motiivvat ledje nugo geađgeáigge sámi vuogga ja árin, ja eará bargoreaiddut.

– Leimme máŋga beaivvi Čáhcesullos, dan báikkis gos Vadsø Sildoljefabrikk čuočču. Gávnnaime duháhiid mielde bábirseahkaid, main lea dološ fabrihkkalogo alde. Seahkat heŋgejuvvojit goikat. Šaddá dego čájáhus. Čáhcesullolaččat besset viežžat deaddiluvvon dáidagiideaset maŋŋil go ledje goikan, jos háliidežžet, muitalii Pettersen.

Golubina čájeha munnuide daid hámiid maid son lea ráhkadan.

– Mun lean ráhkadan motiivvaid báttiin, mat geavahuvvojedje huksenindustriijas. Lean hábmen bátti dego spirálan, mii lea symbolan áigái, mo áigi boahtá, mo joatkašuvvá, mo geardduhuvvo. Sihke gávpotássit ja turisttat besset geavahit munno ráhkaduvvon hámiid ja deaddilit alcceseaset mátkemuittuid, logai Golubina.

Álggus ledje dáiddárguoktás olu jurdagat das man láhkai bidjat doaimmaid johtui dán guovllus, sihke olgun ja siste, loahpas rádjiiga ja juogadeigga ovddasvástádusa ja prošeavttaid gaskaneaskka. – Buot golmma prošeavttas lea oktasaš fáddá čohkket objeavttaid, jienaid ja muitalusaid, logai Pettersen.

Ledje olu olbmot geat háliidedje deaddilit motiivvaid. Olbmot imaštalle mii dáhpáhuvvá, ja máŋggasiid mielas lei somá deaddilit iežaset dáidagiid. Olbmuin leat erenomáš vejolašvuohta gulahallat dáiddárguoktáin Várjjatfestivála oktavuođas. Lei mearkkašahtti man roahkkat ja lunddolačča olbmot ledje iežaset interakšuvnnas dáidagiin ja dáiddárguoktáin. Dáidda šattai njulgestaga guovddážin Čáhcesullo gáhtaid lihkadeaddji olbmuid gaskkas. Min ođđa riikkaássit maid háliidedje searvat. Eanet ja eanet olbmot veahkehišgohte dáiddárguoktá dáiddabájis bábirseahkaiguin ja deaddilan reaidduiguin. Mánát čájehedje iluin dan maid sii ledje ráhkadan. Dál oamastedje dáidaga, mii lea sihke historjjálaš ja dán guvlui čatnon.

 

Lihkus šattai feasta! Njorrejedje viinna stuorra glásaid sisa. Letne ruovttoluotta ásodagas gos buot álggii, Torjusa geahčen. Son lei iežas vuogi mielde ráhkadan bacalao. Ásodahkii bohte Čáhcesullo dáiddasearvvi jođiheaddji, Monica Milch Gebhardt ja Marit Reiersen, guhte bargá Finnmárkku filkkagielddas, festivála čeahpes dáiddárguovttos ja eará kulturbargit. Bajideimmet glásaid, dáiddárat báite ja feasta sáhtii álgit. Munno vuolgináigi lahkonišgođii. Guđiime feastta alimus bottus. Sala dievva vásáhusain mat galget sorterejuvvot. Botkejuvvon, viiddis, viiddiduvvon, lihkahallojuvvon ja ovttastuvvon horisonttat galget dál čálusin hábmejuvvot.

 

About the authors

Anna Anita Guttorm has 18 years experience from NRK (Norwegian Broadcasting Service), where she worked as a news editor and a journalist at NRK Sápmi. Guttorm has been a board member for The North Norwegian Film Centre and Sami Film Association. She created a popular NRK production ” Birja and Mirja ” together with Karen Alette Eira.She has earlier published a portrait book about three Sámi women called “Tida går ikke – den kommer” together with an art historian Hanna Horsberg Hansen.She has worked as an information consultant for SANKS / Helse Finnmark, and written articles for Sami Áigi, Ávvir og Nuorttanaste. Today Guttorm works on Skole-Petter Anna books, which have become very popular in Sápmi,and on film about Sámi spirituality.

Elin Margrethe Wersland is an educated historian of religion from the University of Oslo. She is a writer, journalist and has previously released an academic book “Joik in the old Sámi religion ” together with an artist Gjert von Rognli, published by Vett & Viten. Wersland has also published books on Skole -Petter Anna together with a journalist and author Anna Anita Guttorm. The books are used in teaching at various Sámi language centers and schools, Lavangen samiske språksenter, Tana språksenter, Kampen skole, Sandnes skole og Sommerlyst skole. Wersland has written about culture for the Sámi newspaper Ságat. She has also been freelancing for Ávvir, NRK Sápmi og Nuorttanaste. Wersland is currently working on a film about Sámi spirituality and a new book about Skole -Petter Anna.

Cover photo: Elin Margrethe Wersland

Advertisements